Existují důvody, kvůli kterým se také někdy ve studiu hádáte? Kdy si neříkáte z očí do očí?

 

Bill: Znova, Tom je v tom víc profík…

Tom: Jo, ale pouze…

Bill: Často je víc…rám bych zkusil víc než on. Nebojím, chci zkusit v životě všechno. Tom na tohle není. Říká, "Bille, nezpívej to takto. Nikdy bych to takhle nezazpíval. Tohle nemůžeme vydat." Potom já řeknu: "Jdeme na to…"

Tom: Věc se má tak, že když Bill něco zpíval, něco zkoušel a je přesvědčený, že je to nejlepší. Omítá zkusit něco jiného: "Ne, takhle je to úžasné." Takže naopak jste často lehce spokojeni.

Bill: Často jsem falešný. Vím, jak chci zazpívat mé části. Takže když říkají: "Zkus to takto" , tak zpívám tak špatně, že všichni vyberou můj způsob zpívání. Protože prostě vím, co je nejlepší rozhodnutí pro nás všechny. To je důvod, proč smíš říct, že mám největší moc ve studiu.

Tom: Blbost. Také jsem křičel, když mu spadl mikrofon.

Bill: Nikdo nemůže dokázat, že úmyslně zpívám špatně.

Tom: Všechno by znělo skvěle, když bych zpíval já.

Bill: Nezpívali jste někdy ve studiu stejnou část?

Tom: Jaký song to byl?

Gustav: "Unendlichkeit!"

Tom: Ne! …"Unendlichkeit", správně! To je to, co jsme zpívali, má pravdu. V pozadí…

Georg: Zpíval jsem "Scream" a teď "Schweig".

Bill: Nebo spíš mluvil.

Tom: A my…

Bill: Ale jen německy.

Georg: Jo, pouze německy.

Tom: A my zpívali refrén "Lass uns hier raus." Všichni jsme to zpívali.

Georg: Ale nikdy jsme to nepoužili.

Tom: Ne, nikdy. Ale zpívali to.

Georg: Bylo to šílené.

Jaký je pro vás předpoklad říct, že nové album je hotové?

 

Tom: Když vybereme songy, dáme je album, poslechneme si to a myslíme si: skvělé album.

Georg: Když si to poslechnete od začátku do konce a myslíte si..

Bill: Nic tomu nechybí. Když poslouchám CD, chci to cítit…

Tom: Je to pro každou náladu.

Bill: …můžu najít přesně to, co potřebuju, aby vyhovovalo mým pocitům. Doufám, že to bude pro každého.