„Bille…kde je Tom?!“ volá z chodby Simone, mamka dvojčat. Bill pořád leží na břiše na posteli zahleděný do sešitu a nepřítomně zavolá: „Venku!“ Simone se trošku rozčiluje a vtrhne do pokoje, oblečená v zástěře s vařečkou v ruce a rukama v bok: „Jak venku? Měl být už 10 minut doma. Podívej se na hodiny!“ a ukáže vařečkou na hodiny visící nad psacím stolem Billa. Bill odtrhne oči od sešitu a podívá se znuděně na svou mamku: „A co jako s tím mám dělat? Já za to nemůžu přece“ a hraje si s propiskou v ruce. Simone se tak podívá, že má Bill pravdu a chytne kliku a jen řekne: „Však já si to s nim vyřídim“ otevře dveře a odejde z pokoje a zavře za sebou. Bill si povzdychne a znova se zadívá do toho textu..napadnou ho další věty, tak je zapíše..Promiň, ale rozmyslel jsem si to..a v hlavě si říka: „Jo, nepíšu to zbytečně, aspoň si to budu pamatovat a až budu dělat zase blbosti, tak se na to podívám.“ A najednou slyší štěkat psy a pomyslí si: „Ááá brácha se asi vrací, jsem zvědavej na mámu.“

Tom jde tím svým houpavým krokem docela rychle podél plotu, ruce pořád v kapsách a mžourá očima, sluníčko už zapadá, ale pořád je docela silný a oslňuje ho. Jejich pes Scooty jen co ho zahlídne, tak začne štěkat a samou radostí skákat na plot. Tom se usměje a přes plot ho pohladí: „Čau hafane!“ Popojde ještě kousek a dojde k vrátkům a Scooty na něj skočí a začne ho olizovat. Tom se zaklání dozadu a utírá si pusu: „Fůůj to se nedělá“ ale on je tak šťastný, že ho neposlouchá a pořád po něm skáče. Tak Tom ho odstrčí a rychle zaleze do baráku a zavře za sebou. Na chodbě si zuje boty a jde okolo kuchyně ke schodům, aby mohl jít do pokojíčku. Ale mamka ho zastaví mezi dveřmi kuchyně a přísně se na něj dívá. Tom se tak provinile zaxichtí a řekne: „Jo já vim mami, sorrka.“ Simone mávne rukou a jde zpátky do kuchyně: „Za chvilku bude večeře, tak ať jste tady.“ Tom: „Hmm.“ A jde po schodech nahoru.

Otevře dveře a vejde dovnitř, vidí Billa jak něco píše a jde k němu: „Čuus!“ Bill se na něj ani nepodívá: „Čau, dostaneš sprďáka od mamky!“ Tom si sedne k Billovým nohou na postel a vytahuje se: „Nedostanu, už jsem dostal. Teda nedostal, mávla jen rukou. A máme jít na jídlo, tak sebou pohni.“ a šťouchne do něj. Bill cůcá propisku: „Hmm..jo jdu“ Tom vstane a protahuje se, svlíkne si mikinu, co měl venku a odhodí jí na svojí postel: „A co to tam furt píšeš?“ Bill řekne nervózně: „Ale nic prosim tě.“ a  podívá se na Toma a vytrhne si tu stránku: „Jen si zapisuju, jak jsem blbej chápeš..a ty taky!“ Tom se usměje a jde k němu blíž: „Ukaž ať vim jak jsme blbý“ a Bill se rychle otočí na záda a strčí si to pod tričko: „Néé..neukážu ti nic.“ Tom se ale nedá a začne se s nim pošťuchovat, klekne si na postel a šmátrá po tom. Bill: „Dej mi pokoj!“ Tom: „Nekecej!!“ a sáhne mu pod tričko a už se konečkama  prstů dotýká toho papíru a bere mu to. Ale Bill se napřáhne a dá mu facku. Tom se lekne a chytí se za tvář, sleze z postele a kouká se na Billa nechápavě: „Co ti je, ti hrabe nebo co?“ Bill si to strčí pod polštář, sedne si a nazuje si bačkory: „Ti to ukážu až budu chtít.“ Tom kopne do židle a otvírá dveře: „Přede mnou ale nebudeš mít tajemství.“ Bill vstane z postele a jde za nim: „Tak promiň za tu facku, jsem to přehnal.“ Tom se podívá do země: „Hmm..toe jedno.“ Jdou společně po schodech dolů a Bill: „Ne fakt promiň jako.“ Tom: „Jo dobrý..to neřeš už.“

Vejdou do kuchyně a mamka už chystá na stůl jídlo: „Kluci sedněte si už nebo to vystydne.“ Bill a Tom si sednou za stůl a Simone jim před sebe dá talíř s míchanými vajíčky a chleba: ,, A jeste.“ Kluci si vezmou vidličku a začnou jíst..Tom ale ze zvyku rád něco kecá, tak říká: „Mami, ale co když budu mít ještě hlad?“ Simone se zasměje a otočí se k němu: „Tak tam jsou párky, klidně vám udělám..a nemluv nebo ti zaskočí.“ A pak svraští obočí a chytne ho za tvář. Tom se odtahuje. Simone: „Co to tady máš na tý tváři?“ Tom začne rychle do sebe cpát vajíčka, aby nemusel odpovídat. A Bill rychle přemýšlí a rychle řekne: „My jsme se jen tak přetahovali a Tom upadnul na koberec a spálil se.“ Simone se nevěruhodně podívá a zavolá na jejich “domácího“ tátu: „A ty taky pojď prosim tě!“ Bill a Tom se na sebe dívaj a Tom si myslí: „Ty si taky umíš vymyslet hovadinu.“ A Bill jako by věděl, co si myslí a potichu řekne: „Buď rád.“  


TeriK.